Sperm festival : Tři dny těhotné hudbou

Pantha Du Prince

V pátek odstartuje již čtvrtý ročník festivalu mapujícího trendy současné hudby Sperm. Během tří dnů proběhnou nejen hudební koncerty a live-acty, ale i promítání filmů a audiovizuálních děl, výstava, workshopy a přednášky.

V pátek 23. dubna se industriální prostor Meet Factory otevře v 19:30 a proběhne REC – série projektů a live-actů, které soustřeďují nové projekty. Vystoupí SPAM – Karel Gott Prager neboli Vladimír 518, David Vrbík a Ondřej Anděra alias Sifon z WWW, dále anglický mistr hladké elektroniky Christian Vogel s projekcemi VJ Koloucha a také k filmu Orlíkovy ruce představí svůj unikátní hudební doprovod Floex a Líba.

Ve spolupráci s Bio Oko se také bude promítat film All Tomorrrow´s Parties, „do it yourself“ film zachycující kultovní ATP festival, který je hudebně vždy o krok napřed a krátké filmy Vincenta Moona. V pátek se také odkryje výstava pod kurátorskou taktovkou Jana Šrámka aka VJe Koloucha. Vystavovat budou především audiovizuální umělci nejmladší generace – Filip Cenek, Jiří Havlíček, Petr Kocourek, Filip Nerad, Pavel Ryška, Matěj Smetana, Jan Šíma, Jan Šrámek (VJ Kolouch), Vojtěch Vaněk.

Sobota začíná stejně jako pátek v půl osmé a v rámci bloku PLAY, který zkoumá nové možnosti sebeprezentace a performance elektronických hudebníků, vystoupí jedni z největších taháků festivalu – elektroeklektický showman Dan Deacon, který ignoruje pódium, stále zůstává malým klukem a dokáže strhnout davy a Pantha Du Prince – německý minimal techno producent, jehož loňská deska Black Noise se zkloňovala v mnoha hudebních magazínech. Dále zahraje Jakob Korn, odkojený na Kraftwerk a hrající melodický house, který zkoumá stále nové možnosti audiovizuálního živého projevu, Stanislav Abrahám a Michal Šeba neboli Data-Live, Stratasoul a Future Sound of Petržalka, kteří textově parodují future hip hop a hudebně Richarda Müllera či Karla Gotta.

V rámci bloku FFWD, který se odvážně pouští to horkých novinek a nastupujících změn na poli taneční elektronické hudby, se představí chráněnec labelu Planet Mu Boxcutter, Robot Koch feat. Grace, Owntempo showcase (ANS, Side9000, Subject Lost) a Forma.

Neděle se ponese v uvolněnějším, pomalejším duchu. Zahrají Why?, americká kytarová kapela, která se překlenula z hip hopového projektu směrem k písničkám. Bratr frontmana Why?, Josiah Wolf, bude se svým novým sólovým projektem jejich předskokanem. High Places neboli multiinstrumentalista Rob Barber a zpěvačka Mary Pearson u nás už hráli kdysi v Arše, kde představovali svůj experimentální, zasněný debut. Před několika týdny vydali druhé album High Places VS. Mankind, které je podle slov kapely o poznání chladnější.

V rámci vzdělávání účastníků je na neděli také připravena série workshopů a přednášek, zaměřená na tvorbu hudby, audiovizuálního umění a nového uměleckého obsahu, praktickou produkci a hudební podhoubí.

Sperm festival
23. – 25. 4. 2010
Meet Factory, Ke Sklárné 15, Praha 5

/vyšlo 18. 4. 2010 v DR/

Festival Creepy Teepee odhalil první jména

Druhý ročník festivalu Creepy Teepee se bude letos konat už v červenci a rozloží se do čtyř dnů. V Kutné Hoře se v rámci uměleckého festivalu GASK Artfest, zaštítěného Galerií Středočeského kraje, sjedou mladí hudebníci z celého světa.

Po loňských jménech jako HEALTH, Final Fantasy nebo Crystal Stilts sdružení AM180 Collective, které tvoří trojice Hošek-Hošková-Bolf, přiveze letos další lahůdky současné elektroniky, garage i post-rocku.

Jedním z největších taháků je brooklynské trio These Are Powers. V současné sestavě je bývalý baskytarista z Liars Pat Noecker, zpěvačka a kytaristka Anna Barrie a bubeník a producent Bill Salas. Jejich noisové začátky v současnosti vystřídaly prvky hip hopu, R’n’B, využívání polyrytmie a preparované baskytary.

Dalším jménem je Former Ghosts, jednočlenný projekt losangelského hudebníka Freddyho Rupperta, který na svém loňském debutu spolupracoval se Zolou Jesus a Xiu Xiu a míchá starý synth-pop s halucinogenními polohami. Clues tu sice narozdíl od výše zmíněných projektů nebudou mít premiéru, vystoupili již loni na podzim v klubu 007. Tato dnes pětičlenná formace míchá temný post-rock s shoegazem a spolupracovala například s Markem Lawsonem z Arcade Fire.

Jeden z loňských hudebních objevů Toro Y Moi, vlastním jménem Chazwick Bundick, je hudebně blízký přítel s Washed Out. Letos vydal debutové LP Causes of This, které se nese na elektronické letní vlně chillwave a které představí také na Creepy Teepee. Také zahrají indie-punkoví Male Bonding – čerstvý přírůstek labelu Sub Pop, na kterém jim zanedlouho vyjde debutová deska.

Za dalším avizovaným projektem Ecstatic Sunshine stojí Matt Papich a vytváří ambientně postrockové kousky. Dále vystoupí psychedelické garážové lo-fi Moon Duo, osmdesátkově postpunkoví syntezátoroví Newyorčané Silk Flowers, glamourem a new wave inspirovaný popový projekt Terror Bird a exotická folková dvojice z Karélie (rozhraní Finska a Ruska) the Love Cult. Festival se uskuteční na nádvoří nově zrekonstruované kutnohorské Jezuitské koleje od 15. do 18. července.

/vyšlo v Děníku Referendum 9. 4./

Temné cesty amerického vydavatelství Disaro

Americké vydavatelství Disaro v současném světě bezvěrců na jedné straně a tisíci novými náboženstvími na druhé straně obnovuje temnou estetiku okultní magie a zamlženého duchovna. „Takhle zní současná hudba," říkají média.

Texas se v posledních letech očividně stal dalším střediskem nezávislé americké hudby. Kromě již zmíněného festivalu SXSW se zde vyrojila spousta nových kapel a také tu dva přátelé, Robert a Jim, založili hudební label. Jméno Disaro nemá znamenat ani evokovat nic – spousta posluchačů si ho ale nyní spojuje s pomalou, temnou, zastřenou hudbou, magickými symboly a duchovními vizuály.
Důvod založení byl prostý a nelišil se od jiných majitelů malých vydavatelství – usilovně pomáhat a prezentovat hudbu, kterou mají rádi a nikdo ji nevydává. Protože Robert prý poslouchá hudbu velmi intenzivně, čili má veliký přehled a zároveň poněkud zvrhlý vkus, projekty na Disaru jsou kvalitativně na podobné vysoké úrovni – spojuje je ale mnohem více.
Uplatňují se zde názvy jako Bílý kruh, Černý trojúhelník nebo nevyslovitelné znaky, čarodějnice, kříže, oheň, les... Eklektická směs různých démonických a nábožensko-okultních atributů, pomalé beaty a temná elektronika.

Robert se jako duchovní otec labelu stará o hledání nových kapel, propagaci, vydávání desek a také fotografuje. Vizuály tvoří jeho spolužák ze školy Jim neboli Owleyes – výtvarník a hudebník, jehož psychedelické barevné koláže, které on sám nazývá alchymistickými transmutacemi, mají základ v meditaci a nadpřirozenu. V publikaci uměleckého kolektivu ONAGAIN//OFFAGAIN je spolu se členem nejznámější kapely labelu Disaro Johnem Hollandem ze Salem.
John Holland a Heather Marlattová byli od střední školy v Michiganu nejlepší přátelé. John si v pubertě vydělával prostitucí, aby si vydělal peníze na drogy, zejména heroin a kokain, které míchal na „speedball" a které s Heather brali. Když se přestěhovali do Chicaga, kde si John sliboval od prostituce lepší výdělky, seznámil se s o několik let starším Jackem Donoghuem. Jack mu řekl, že se můžou přátelit, pouze pokud se přestane bavit se všemi dosavadními kamarády. John řekl „OK", ale přece jen ho seznámil s Heather, později spolu začali žít a namísto drog a sexu tvořit hudbu.
Název Salem odkazuje k čarodějnickým procesům a jejich zpomalené hudbě (a potažmo spoustě podobné hudby na Disaru) podobající se chopped ´n´ screwed, darkwave či juke začali zmatení posluchači říkat witch house. Všem členům je teprve kolem dvaceti let, přesto se loni na internetu díky sdílení dostali do širokého povědomí fascinovaných davů.

Salem - Redloghts: http://www.youtube.com/watch?v=weDQIkGhEkY

Jejich podmanivost a popularita ale kromě bouřlivé minulosti spočívá možná v tom, že s touto temnou, střídmě melodickou hudbou plnou shoegazeově rozostřených hlasů, které jako by patřily pohřbeným špatným zážitkům a rušivým zvukům působícím lehkou nevolnost, se v současnosti ztotožňuje mnoho (nejen) mladých lidí.

Ze skladeb se noří drogovým oparem zahalené halucinace, které mění noční město na nehostinný les, čpí z nich izolace, samota, zmatení; navíc slovům není rozumět, takže si každý může dosadit takový text, jaký cítí. Dnes již Salem vydávají svá EP a obskurní mixtapes na jiných, větších labelech, ale například na Disaru vydané CD FuCKT je Robert stále náležitě hrdý.

Dalším podobně laděným projektem, který je s labelem Disaro úzce spjatý, je hudebník tvořící pod jménem oOoOO. Letos mu zde vyšlo CD v limitovaném počtu sta kusů (je už samozřejmě vyprodané). Také bazíruje na jednoduchých, pomalých beatech, syntezátorových podkladech a rozmlžených vokálech. V jeho hudbě jsou ale i jednotlivé nástroje, které používá, více zřetelné; inspirací mu je i Afrika a divné filmy.

Nedávno vydal v Disaru vinylový split s White Ring – nováčkem v labelu. Tato dvojice ale funguje už pět let, nevydali zatím nic. I přes nevinný název jsou podobně temní, nebojí se ale agresivnějších či tanečních bicích, ani jim nedělá problém lehké vokály občas vyměnit za hysterický křik.

oOoOO - Seaww: http://www.youtube.com/watch?v=J0zYmPKAP18

Dalšími projekty kolem tohoto vydavatelství jsou ty s nevyslovitelnými názvy jako gr†llgr†ll nebo ///▲▲▲\\\. Prvně jmenovaní jsou DJ Yung Noca a DJ hvad, na své Myspace stránce se jim kýčovitě třpytí jako profilový gif diamant ve tvaru srdce a na pozadí mají pestrobarevné květiny. Kontrastně k tomu je jejich hudba jen jakousi úzkostlivou ozvěnou, používají táhlé zvuky, vokální drony i noise.

Hudebně se na tomto labelu více vymyká enfant terrible Disara – Colin de Chardin McKay neboli Whatfunnybirdsdiveintowater. Jeho lo-fi hudba zní, jako byste opravdu vy nebo on požili psychedelickou drogu a zavřeli ho v kamrlíku plném hudebních nástrojů. Násobí svůj záměrně falešný vokál připomínající indiánské zpěvy kolem ohně nebo garážové kapely, do toho zní dunivé obřadní bicí nebo tleskání, podivné organické zvuky a skřeky a to, jestli to myslí vážně, se nikdy nedovíte. Na jednu stranu je vše dětsky nedokonalé a chaotické, na druhou je z něj cítit vtip a jakási zvrhlá radost.

Přestože většina projektů, která na Disaru debutuje, se dříve nebo později uchýlí k někomu většímu, pro Roberta to není důvod k zahořknutí. „Tak by to podle mě mělo být. Disaro není major label. Mám citlivé ucho na dobrou hudbu, takže když velká nezávislá vydavatelství neví, kde brát, můžou nahlédnout do dění na malých labelech, které mají lepší hudbu." Skromné podmínky dávají dvojici Robert a Jim volnost ve výběru, přístupu k hudebníkovi a možnost vydávat cokoliv. Zatím se jim povedlo sdružit a poukázat na nové a neokoukané projekty, o kterých ještě hodně uslyšíme. Aktuálně vydaným počinem je CD od projektu Modern Witch. Tenhle název Disaro a scénu kolem vystihuje perfektně.

/vyšlo v Deníku Referendum 9. 4. 2010/

Regina Spektor poprvé v České republice

Jedna z předních newyorských písničkářek, která sama sebe provokativně označuje za anti-folkařku, vystoupí v rámci festivalu Colours of Ostrava. Bude to její vůbec první zdejší vystoupení.

Žánrově eklektická písničkářka Regina Spektor u nás poprvé zahraje toto léto na festivalu Colours of Ostrava, který proběhne 15.-18. července. Původem Ruska Regina Spektor se narodila v roce 1980 v Moskvě a ke klavíru dostala už v šesti letech, podpořená hudebním pozadím svých rodičů – matka vyučovala na konzervatoři, otec hrál na housle. Neodradilo ji ani to, že poté, co v roce 1989 s rodinou emigrovala do Bronxu v New Yorku, ale musela hrát v synagoze na rozviklané piáno, a vystudovala klasickou hudbu.

Už za studií ale objevila kvality populární hudby, tehdy zejména jazz a blues. Později začala poslouchat i hip hop, rock a písničkáře, což se všechno promítlo do její hudby. Přestože sama sebe považuje za anti-folkovou písničkářku, nedá dopustit ani na Boba Dylana.

Debut 11:11 vydala stejně jako druhé Songs na vlastní náklady, tedy jejich vydání neměla podepřené nějakou silnou propagací a stále vystupovala po barech a menších klubech. Až Soviet Kitch z roku 2004, vydané u Sire Records Company, mělo silnější ohlasy a jeho název se inspiroval románem Nesnesitelná lehkost bytí Milana Kundery. Spektor se vůbec silně inspiruje literaturou, mnoho skladeb má inspirační zdroj v nějaké knize či autorovi (například Wirginia Woolf, Ernest Hemingway, Ezra Pound). Po albu Begin to Hope následuje první samostatné turné, stejně jako předskakování The Strokes, což ji pomůže nahoru (zejména poté, co s touto kapelou nazpívala skladbu na singl).

Poslední album Far, na kterém se objevují její velmi staré i nejnovější písně, ji vyšlo loni a stalo se údajně třetím nejprodávanějším v Americe. Její skladby jsou na poslech jednoduché, většinou dává prostor jen pružnému vokálu a klavíru; texty jsou ale hloubavé, narativní, někdy sebeironické, mají ale vlastní styl a příběhy.

Do průniku minimalismu s lehkým intelektualismem, spolu s chutí experimentovat (verše založené jen na zvucích, vydávaných jejími ústy) se zamilovalo mnoho posluchačů i kritiků a i díky tomu, že se její skladby objevily v různých seriálech a reklamách, je dnes jednou z nejsledovanějších písničkářek, přirovnávaných k Tori Amos nebo Kate Bush.

Jako další ženské hudebnice na festivalu Colours of Ostrava vystoupí například izraelská zpěvačka Mori Karbasi nebo finská akordeonistka Maria Kalaniemi.

Internetová stránka: www.colours.cz